Červen 2011

Happy holidays

30. června 2011 v 21:53 | MarťaChris |  Zprávy od LexiChris


Ahojky moje zlatíčka :-)
jak pak se všichni máte?.No já muím říct,že dobře,jelikož začali prázdniny a samozřejmě kdo by se v téhle chvíli neměl dobře že jo.:-).Jinak bych vám všem i mým SB chtěla popřát krásné prázdniny,užíjte si je všichni naplno jak jen to umíte:-).Moc nepracujte i když penízky je dobré si vydělávat,ale lepší je užívat ne přece jenom jak se říká peníze nejsou všechno no i když v dnešní době.Ale to jsem už odbočila,hlavní je aby jste měli krásné vzpomínk, užili si je vážně na plno a nemysleli na nic jiného,než na to,že máte volno a můžete si konečně na ty dva měsíce užít.Ani nevíte jak já jsem happy že konečně jsem ukončila tu školu.Letos se mi vážně učit nechtělo taky podle toho vypadá vysvědčení že jo.Nejradši bych ho spálila :-D,ale já věřím že vy ostatní jste spokojení se svým vysvědčením a když jste spokojení vy tak já taky :-).Takže ještě jednou si to báječně užíjte a můžete klidně i za mě :-D.
Mějte se všichni krásně a užívejte
Přeje všem Happy Holiday





Chris-video

30. června 2011 v 21:24 | MarťaChris |  Chris-videos


Richie-FB 2

30. června 2011 v 21:23 | MarťaChris |  Richie-facebook
Dobré ráno, mý přátelé:) To je váš chlapec Richo! Haha, jak se všichni máte? -R:).
http://anna5.blog.cz/ , http://us5.ucoz.ru/
Překlad: RoMaNkA

Kapiola 17.

30. června 2011 v 21:17 | LexiChris

"Nebude mi to vadit! Naopak! Budu moc ráda, když s náma půjde!" řekla jsem a trochu mi tím zvedla náladu. "Tak jo! Za půl hodiny jsme u tebe!" řekla nakonec a položila to. A opravdu za těch půl hodiny přišli. Chris mě na přivítanou objal. "Ahoj sestřičko! Co tu budeš ten měsíc dělat?" dobíral si mě. "No to netuším, ale asi budu chodit do práce a asi týden před Richieho příjezdem pojedu do ČR za kamarádkou!" oznámila jsem mu svoje plány.
"Tak doufám, že tu tvojí kamarádku poznám!" řekl. "No… poznáš, protože s ní přijedu sem do Německa, ale ještě nevím kdy!" řekla jsem. "Která je to ta kamarádka?" zeptal se Krista. "Marky!" odpověděla jsme. "To střeštiprdlo?! Tak to budeme mít o zábavu postaráno! Ta se zblázní, až uvidí Chrise!" smála se. "To nejspíš jo!!" musela jsem se smát taky. "A ví, že je tvůj brácha?!" zajímala se. "Jo ví! Doslova to ze mě vymlátila!" řekla jsem se smíchem. "To bych chtěla vidět!" zesmutněla. "Kristy to byl jenom vtip! Ale musela jsem jí to říct, protože mě viděla na titulní stránce jednoho nejmenovaného časopisu." konejšila jsem jí na oko. " Tak to musel bejt šok!" odpověděla. "To teda byl a nejen pro ni!" řekla jsem. "Jak to?!" ptal se. "No, bylo divný se vidět v časopise! Prostě s tím nemám zkušenosti, tak mě to zaskočilo!" řekla jsem. "To ti věřím, sestřičko! Když jsem poprvé viděl svoji fotku v novinách, taky mě to zaskočilo!" uklidňoval mě Chris. "To je mi jasný! A kam teda vyrazíme?" zeptal jsem se. "Já to vidím takhle! Kino, oběd, procházka po městě a pak to zakypíme u tebe a budeme koukat na telku!" vychrlila na nás Krista. "Jasně jsem pro!" řekl hned Chris. "Já taky!" řekla jsem a vyrazili jsme. Když jsme dorazili domů, bylo asi devět večer. "Asi je pozdě na nějaký filmy, co?" zeptal se Chris. "To asi jo! Já ráno vstávám, takže já půjdu hned spát! Ale jestli chcete, tak tu můžete být a dívat se beze mě!" řekla jsem. "Fakt ti nebudeme vadit?" zeptala se nejistě Kristy. "Nebudete! Jen musí být klid, abych se mohla vyspat! Mám před sebou dvanácti hodinovku a to bude něco!" odpověděla jsem a šli jsme dovnitř. Chris s Kristou si sedli do obýváku a já jsem šla do ložnice. Nařídila jsem si budík na čtvrtou ráno a lehla jsem si. Opravdu byli ticho. Ráno mě probudil ten příšernej budík. Hned jsem vstal, oblíkla se, vzala věci do práce a vyrazila jsem. Když jsem odcházela, koukla jsem se do obýváku. Spali na gauči a já si říkala, že je bude bolet celej člověk. Dvanácti hodinovky jsem si vzala na celý tři týdny, takže když jsem přišla z práce, nikdo se mnou nehnul. Vždycky jsem se najedla, a šla si lehnout. Zábava se mnou rozhodně nebyla. Už se blížily ty podzimní prázdniny a já jsem si vzala v práci volno. No… volno… byla to týdenní dovolená. Chris a Krista se přišli se mnou rozloučit. "Dávej na sebe pozor! Auto není hračka!" neodpustil si Chris. "Jasně, bráško, já vím!" ujišťovala jsem ho. "Tak se měj a co nejdřív přijeďte!" loučila se Krista. "Tak zatím!" řekla jsem a odjela. Za dvě hoďky jsem byla v ČR. Okamžitě jsem zastavila před domem Marky a zatroubila jsem. Z domu vyběhla Marky a za ní nějaká holka. Moment, to je Ila. Ta se ale změnila. I když… neviděla jsem jí asi pět let. "Ahoj Terko!!!!" zakřičely obě a objaly mě. "Ahoj holky! To jste se už nemohli dočkat?" smála jsem se. "To máš pravdu! Nemohly!" řekla Ila. "Ráda tě vidím, Ilo! Je to dlouho!" řekla jsem. "To jo! Dlouhých pět let!" odpověděla Ila. "To tu budeme jen tak stát nebo půjdeme dovnitř?" zeptala jsem se po chvíli. "Jo, jdeme dovnitř!" řekla Marky. Sedly jsme si do kuchyně a začaly jsme klábosit. "Terko je pravda, co jsem četla, a co říkala Marky?" zeptala se Ila. "Co myslíš?" nechápala jsem. "No… že jsi sestra Chrise Watrina? Že prý chodíš s Richiem Stringinim?" vychrlila na mě Ila. Já jsem koukla na Marky takovým přísným pohledem a Marky se zatvářila, jakože ona nic. "Na obě otázky ti odpovím jedním slovem! ANO!" řekla jsem. "To jako fakt? To je brutus!" řekla Ila. "A to se jako znáš i s US5?" zeptala se rychle. "Jo se všema!" řekla jsem s úsměvem. "Páni!" řekla Ila. "Ale nemáš mi co závidět! Jsou to obyčejní kluci s normálními problémy. A je s nima docela sranda!" řekla jsem. "Tak to teda mám, co ti závidět! Každá fanska by dala nevím co, za to aby viděla US5! A ty se s nima znáš osobně! A navíc je jeden z nich tvůj bratr, a s druhým chodíš!" sprdla mě Ila. "Tak jo! Už mlčím!" řekla jsem. "A Terko, jakej je Izzy?" ptala se okamžitě. To už Marky nevydržela a začala se smát. Já se přemáhala, abych nezačala taky. "No… je vtipnej, někdy otravnej, ale je sním sranda! A je docela milej! Ale nemůžu posoudit, já s ním nechodím!" řekla jsem. "Jak myslíš otravnej?" nechápala Ila. "Někdy nepříjemně rejpe! A dost častým cílem jeho rejpání jsem já a Richie!" vysvětlila jsem. "Aha! To je asi občas na zabití, co?" ptala se. "To jo! Ale asi to dělá jenom proto, že nemá holku!" odpověděla jsem. "On nemá holku?" vyjekla. "Ne! Proč se ptáš?" to bylo trochu divný.


Kapitola 16.

29. června 2011 v 20:55 | LexiChris

"To nevadí! Já stejně musím zpátky do práce!" řekla jsem. " A jo! Tvoje práce!" nejspíš zapomněl, že jsem před odjezdem chodila do práce. Ale to se stává. Najednou zazvonil Richiemu telefon. "Prosím?" řekl. Pak už bylo jen jasně, proč ne, v kolik, kde a zatím. Vůbec jsem nevěděla, kdo mu volá. "Terry, to byl Jay a ptal se, jestli bysme s ním a s Lenou nešli do lunaparku!" řekl. "To jako vážně?" nechtěla jsem věřit vlastním uším. "Ano, vážně!" řekl s úsměvem.
"Ráda půjdu!" odpověděla jsem. "A v kolik?"dodala jsem. "Za dvě hodiny máme sraz u jednoho parku, co je tady blízko." řekl. "Tak jo! Já se jdu připravit!" řekla jsem. "Zabírám si koupelnu!" oznámil mi Richie a běžel nahoru. Za hodinu a půl jsme byli připravení a tak jsme vyrazili. Ten park byl vážně blízko a Jay s Lenou tam už čekali."Hoj!" vítal nás Jay z dálky. My jsme k nim pomalu došli a pak jsme je teprve pozdravili. "Ahoj!" řekla jsem s Richiem najednou. "Ty vado! Vy dva jste perfektně sehraní!" vysmeknul poklonu Jay. " To se ti jen zdá! Tak můžem jít, ne!" řekla jsem. "Jo jasně!" odpověděl Jay a vyrazili jsme. Došli jsme tam asi za půl hodiny. Nebylo to daleko. "Tak kam půjdeme nejdřív?" zeptal se Jay. "Horská dráha!" řekl Richie. Jay chtěl jít na švédskou lavici, a já s Lenou jsme chtěly do strašidelného zámku. Tak jsme se rozdělili do párů. S Richiem jsme byli na horský dráze, ve strašidelném zámku, na střelnici, zkusili jsme i centrifugu. Na autodromu jsme se potkali s Jayem a Lenou. Tam jsme se opravdu nasmáli, ale docela mě štvalo, že do mě Jay pořád narážel. Bylo asi šest hodin večer a tak jsme si řekli, že už půjdeme domů. Byli jsme dost utahaní, všichni. Když jsme s Richiem dorazili domu, Richie zmizel do kuchyně. On je takovej malý kontejner, ale není to na něm vidět. XD "Terry, máš hlad?" zeptal se mě. "Ani ne! Půjdu se vysprchovat a zalezu do postele, jsem utahaná." odpověděla jsem. "Dobře! Já se najím a přijdu za tebou!" řekl Richie a přehraboval se v ledničce. Já se šla tedy vysprchovat. Z koupelny jsem vyšla asi za dvacet minut a okamžitě jsem zalezla do postele. "Lásko, spíš?" zeptal se asi po další půl hodině Richie, když přišel do pokoje. "Pokouším se o to!" rejpla jsem si. "Aha! Tak já jsem za chvilku u tebe!" odpověděl. "Dobře!" řekla jsem ospale. Ale než Richie vyšel z koupelny, tak jsem už spala. Druhý den jsem šla zase do práce. To bylo to, co jsem potřebovala. Unavit se prací. Týden uběhl a Richie s klukama začali natáčet klip. Byl to těžký týden, ale nějak jsme ho zvládli. Zbýval nám ještě týden a pak museli kluci odletět do USA. Já jsem si vzala v práci volno, a trávili jsme spolu všechen volný čas. Chodili jsme do přírody, do kina a tak podobně ale užili jsme si to. Uběhlo to rychle a už tu byl den odletu. "Miláčku, bude se mi moc stýskat!" řekl Richie, když jsme byli na letišti. "Ale to mě taky!" odpověděla jsem. "Slib mi, že na sebe budeš dávat pozor! Budu ti denně psát a volat!" utěšoval mě. "Slibuju!" řekla jsem jenom, protože jsem začala brečet. "Lásko, nebreč! Tem měsíc uteče a zase se uvidíme!" objal mě. "V to doufám! Aspoň, že pak pojedu za Marky a přijedeme do Německa!" řekla jsem smutně a Richie mi otíral slzy. "Slibuju, že ti zavolám hned, jak přistaneme!" řekl a už musel jít, protože hlásili jejich let. "Miluju tě!" řekl, když odcházel. "Já tebe taky! Tak ahoj kluci! A vraťte se zpátky celý!" řekla jsem a ještě jsem jim zamávala. Oni mi zamávali nazpátek a už zmizeli v letadle. Ještě chvíli jsem stála v letištní hale a sledovala jsem, jak to letadlo vzlétá a pak zmizelo za obzorem. Pak jsem se teprve otočila a z toho letiště jsem odjela, přijela jsem domů, udělala jsem si takový malý oběd a sedla jsem si k televizi. Když jsem tak přepínala kanály, tak jsem se zastavila na jednom programu. Bohužel nevím jeho název. V nějaké tlak show rozebírali můj vztah s Richiem. Bylo tam spousta názorů, že s ním jsem pro peníze, nebo že se mi líbí to pozlátko slávy kolem něj. Ale taky tam byla většina názorů, že to Richiemu přejí, a že si nemyslí, že jsem zlatokopka atd.… Nad některýma názorama jsem jen kroutila hlavou. Co si ty lidi nevymyslí! Oběd jsem snědla a šla jsem do kuchyně, když vtom mi zazvonil telefon. Byla to Krista. "Ahoj Kristy! Copak potřebuješ?" řekla jsem. "No… chtěla bych se stavit a nějak tě rozptýlit!" odpověděla. "Proč myslíš, že potřebuju rozptýlit?!" divila jsem se. "Myslím proto, že odjel Richie!" řekla. Jo, to má pravdu. Richie je pryč a já bych se tu unudila do zítra. "Tak jo! Přijď a někam vyrazíme!" řekla jsem nakonec. "No… mám už rozmyšleno, kam se půjde! Nebude ti vadit, že půjde i Chris? Prý se doma nudí a potřebuje na čerstvý vzduch!" řekla a v jejím hlase bylo poznat, že se směje.


Kapitola 15.

27. června 2011 v 19:07 | LexiChris

"To jako ke mně??" ptal se pořád. "Ano k tobě!" souhlasila jsem. "Miluju tě, Terry!" řekl a začal mě líbat. "Richie, neměli bysme už vyjet? Bůh ví, co si budou myslet!" přerušila jsem naše líbání. "A jo! Máš pravdu!" odpověděl a nastartoval. Asi za deset minut jsme byli u něj doma, tedy u nás. "Vítej doma!" řekl a otevřel dveře. "Vůbec se to tu nezměnilo!" popichovala jsem ho.
"Já vím! Ale neměl jsem na nic náladu, když jsi tu nebyla!" řekl smutně. "Ale, Richie! Já to nemyslela vážně! Pořád se mi tu líbí, a nic bych neměnila!" odpověděla jsem a začala ho líbat. "Miluju tě, Richie!" řekla jsem mezi polibky. "Já tebe taky, lásko!" odpověděl a pokračovali jsme dál. Myslela jsem si, že po nějaký době mě jeho polibky omrzí, ale já bych chtěla pořád víc. "Co takhle si pustit nějaký film?" zeptal se, když jsme se přestali líbat. "Tak jo! A co si pustíme?" zajímala jsem se. "No… já bych se chtěl kouknout na Dům u jezera. Mám chuť na romantiku!" řekl Richie. "Richie, ty mi snad vidíš až do žaludku!" smála jsem se. "Proč?" ptal se. "Ten film jsem ti chtěla navrhnout!" odpověděla jsem. " Fáákt?? Je vidět, že k sobě patříme! A co si potom pustit Piráty z Karibiku?" řekl. "Jsem pro!" byla jsem šťastná. Usadili jsme se na gauči a Richie pustil film. Richie mě objal a políbil do vlasů. Podívala jsem se na něj a viděla jsem, že je šťastnej. V tu dobu jsem netušila, že se všechno změní. Skoro ke konci filmu jsem usnula. Richie mě odnesl do pokoje a lehl si ke mně, během chvilky usnul taky. Ráno jsem se vzbudila, ale Richie nikde. Na nočním stolku ležel od něj vzkaz: "LÁSKO, MUSEL JSEM JÍT S KLUKAMA DO STUDIA. ASI TU NEBUDU, AŽ SE VZBUDÍŠ, ALE SLIBUJU, ŽE PŘÍJDU CO NEJDŘÍV. MILUJU TĚ RICHIE." Tak jsem si šla do kuchyně udělat snídani. Vzala jsem do ruky mobil a vytočila Kristu. "Prosím?" ozvalo se. "Ahojky Kristý! Tady Terka!" řekla jsem. "Ahoj Terko! Jak se vede?" ptala se. "Jo jde to! Máš teď čas?" chtěla jsem s ní pokecat. Doufám, že čas má. "Jasně proč?" odpověděla. "A nechceš přijít k Richiemu?" zeptala jsem se a doufala, že jí dojde, že jsem zpátky. "Ty jsi zpátky? Jasně, že přijdu! Za dvacet minut jsem tam!" řekla a položila to. To mě trochu zaskočilo. Za dvacet minut vážně zazvonila u dveří. "Terko, tolik jsi mi chyběla!" řekla a objala mě. "To věřím!" řekla jsem s úsměvem. "Co ty a Chris?" zeptala jsem se hned. "No… teď jsem ho neviděla!" řekla smutně. "Jak to?" nechápala jsem. "No… po tom jak zkolaboval jsem s ním nemluvila!" řekla opět smutně. "Tak to musíme napravit!" řekla jsem a Krista se zatvářila vyděšeně. "Tak pojď!" popohnala jsem jí. "Jo! Už jdu!" rezignovala. Asi za patnáct minut jsme byly u domu rodičů. Měla jsem klíče, takže to nebyl problém. Vyšly jsme nahoru, Chris byl naštěstí doma. "Bráško!" řekla jsem mezi dveřma. "Terry, co ty tady! Už se ti stýskalo?" vítal mě. "Jo stýskalo a nejen mě!" řekla jsem a vtáhla jsem Kristu do jeho pokoje. "Kristy!" řekl Chris a očíčka se mu rozzářila. "Ahoj Chrisi!" řekla na pozdrav. "Můžete mi říct, co je s váma dvěma?" řekla jsem naštvaně, jak jsem je sledovala. Vtom Chris sklopil hlavu. "No… víš, my jsme se trochu pohádali a já jsem Kristě řekl pár slov, kterých lituju!" vysvětloval Chris. "Kristy, moc mě to mrzí, omlouvám se!" dodal. "Chrisi!" řekla Krista a šla k němu. Začali se líbat a byl čas vyklidit pole. Vyšla jsem pře dům, abych se nadýchala čerstvého vzduchu. A taky abych ty dvě hrdličky nechala o samotě. Vtom mi zazvonil telefon. Richie. "Lásko, kde jsi?" ptal se starostlivě. "Richie, nepanikař! Jsem u rodičů, šla jsem sem s Kristou!" odpověděla jsem. "Aha, měl jsem o tebe strach! Jsem už doma!" řekl. "Neboj lásko za chvíli jsem doma!" odpověděla jsem a ukončila jsem hovor. Nechtěla jsem Richieho víc stresovat, tak jsem šla. Došla jsem domů dřív, než jsem čekala. "Terry, tohle mi nedělej! Měl jsem strach!" řekl Richie, když jsem vešla a objal mě jako bych měla na místě umřít. "Promiň, Richie, měla jsem nechat vzkaz už se to nestane!" slibovala jsem. "Co to tu voní?" zeptala jsem se. "Vařil jsem!" řekl a jakoby se tím chlubil. Tak jsme šli do kuchyně. Richie uvařil lasagne a můžu říct, že byly vynikající. "Richie, nevěděla jsem, že tak dobře vaříš?!" řekla jsem, když jsme dojedli. "Díky! Víš, nechtěl jsem se vychloubat!" řekl skromně. "Co jste řešili ve studiu?" zajímala jsem se. "Řešili jsme to natáčení videoklipu! Bude to klip k mýmu oblíbenýmu filmu!" vysvětloval. "A jakýho?" ptala jsem se dál. No jo no, jsem zvědavá ženská. "Ta písnička se jmenuje "The Boys Are Back" a je to z filmu HSM!" řekl a bylo vidět, že se těší. "Tak to jsem zvědavá, jakej ten klip bude!" konstatovala jsem. "A kdy začnete natáčet?" dodala jsem. "Přibližně za týden, takže tu asi nebudu tak často, jak bych chtěl!" řekl


Navstevnost za minuly tyden (20.6. 2011 - 26.6. 2011)

27. června 2011 v 19:02 | MarťaChris
Pondeli: 41
Utery: 44
Streda: 53
Ctvrtek: 43
Patek: 39
Sobota: 45
Nedele: 37

Celkem: 302

Izzy-FB 26

26. června 2011 v 19:44 | MarťaChris |  Izzy-facebook
Ahoj všem. Včera večer jsem mluvili s Izzym. Má velké starosti kvůli prezentaci, jeho nové kapely. Snažím se ho přesvědčit, aby nám dal vzorek z jeho písní, ale zatím není jisté, je-li dost lidí tam venku, kteří by to chtěli poslouchat . Prosím vás všechny, pomozte mi ho přesvědčit! Zanechte nějaký svůj komentář zde!
http://anna5.blog.cz/ , http://us5.ucoz.ru/
Překlad: RoMaNkA

Kapitola 14.

26. června 2011 v 19:41 | LexiChris

"Lásko, vstávej! Jsi doma!" uslyšela jsem. "Co, už? Jak dlouho jsem spala?" chvíli mi trvalo, než jsem se zorientovala. "No… spala jsi celou cestu!" řekl. "Aha! Tak teda jdeme?!" zeptala jsem se. "No… já radši zůstanu v autě!" odpověděl. "Proč?!" nechápala jsem. Co to s ním je?! "Já ti to pak vysvětlím, ale teď už jdi! Asi na tebe čekají!" řekl. "Jak chceš!" řekla jsem, ještě jsem ho políbila, a šla jsem dovnitř. Doma nikdo nebyl. Rodiče byli asi v práci. Prošla jsem i kuchyň, ale tam taky nikdo nebyl. Tak jsem vyšla po schodech do patra. Eva zřejmě taky nebyla doma. Ještě zbýval Chrisův pokoj. Potichu jsem otevřela dveře. Chris ležel, no ležel… spíš poloseděl, pololežel… na posteli. Koukal se do notebooku. "Ahoj, bráško!" řekla jsem. "Jé, Terry, co ty tady?!" rozzářil se mu obličej. "No… vrátila jsem se domů!" odpověděla jsem. "Sama?" divil se. "Ne, Richie mě přivezl." řekla jsem. Ale vypadal, jakoby tomu nechtěl věřit. "Richie? Jak Richie?" ptal se. "Ano Richie! Přijel za mnou a svým způsobem se omluvil!" řekla jsem. "Vidíš! Já ti říkal, že to dobře dopadne!" řekl Chris s úsměvem. "Já vím, Chrisi! A děkuju ti, že jsi mi dával naději!" řekla jsem a objala ho. "A kde je?!" divil se. "Je dole v autě!" řekla jsem, i když trochu smutně. "Tak za ním jdi a řekni mu, ať sem nakluše!" řekl a přitom se smál. Já jsem vyšla z pokoje a šla jsem pro Richieho. "Lásko?!" řekla jsem nejistě. "Nikdo není doma???" ptal se. "To ne! Chris ti vzkazuje, že máš jít se mnou dovnitř!" odpověděla jsem. "Vážně??" divil se. Ach jo! Já ty chlapi nepochopím. "Vážně!" zdůraznila jsem. "Tak jo!" řekl, vylezl z auta a šli jsme dovnitř. Vyšli jsme nahoru k Chrisovu pokoji. "Nazdar brácho!" řekl Chris, když jsme vešli. "Ahoj Chrisi!" řekl Richie. Vypadalo to, že Richie čekal, že ho Chris seřve. Ale Chris ho neseřval, naopak. "Díky, Richie!" řekl Chris. "Za co?" divil se Richie. I já jsem nechápala, za co děkuje. "Za Terry přece! Že jsi jí přivedl zpátky." odpověděl Chris. "Aha! Není zač! A jak ti je?" zeptal se Richie. "Ale… bylo i líp!" konstatoval Chris. "Povídej, co mají US5 teď v plánu?" zajímal se. Docela mě to zarazilo. "No… máme prý točit nějaký klip a bude se konat casting!" řekl Richie. Povídali jsme si asi tři hodiny, když vtom jsem uslyšela někoho odemykat. Byli to rodiče s Evou. Dělali jsme jakoby nic. Mamka se přišla kouknout nahoru, na Chrise. "Chrisi…." zarazila se, když na všechny viděla. Richie okamžitě sklopil hlavu. Zdálo se mi, jakoby se styděl. Nevěděla jsem proč. "Terry, holčičko moje!" zakřičela mamka a tím přivolala zbytek rodiny. Všichni mě začali objímat. "Kdy ses vrátila?" ptal se taťka. "Asi před třema hodinama jsme s Richiem přijeli!" řekla jsem. "Děkujeme!" řekli Richiemu. "Není zač! Já musel! Podělal jsem to, tak jsem to musel i napravit!" odpověděl Richie. Všichni jsme si sedli k Chrisovi do pokoje a povídali si. Konečně Richie nevypadal, jakoby šel na popravu. S Chrisem se smáli a já byla ráda, že se na něj nikdo nezlobí. Asi po hodině povídání si se na mě Richie otočil. "Terry, chtěla bys jet za klukama?" "Klidně! Dlouho jsem je neviděla a určitě budou rádi, až nás spolu uvidí!" odpověděla jsem. "To stoprocentně!" ujistil mě. Se všema jsme se rozloučili a vyrazili jsme směr WG. Kluci tam naštěstí byli, ale byla tam i Lena a tu jsem chtěla poznat. "Čus kluci!!" řekl Richie, když jsme vešli. "Ahoj Richie! To už jsi zpátky?!" vítali ho. "Jasně, jsem zpátky! A nejsem sám!" odpověděl. "Jak to myslíš?" divili se a přišli do chodby. "TERRY!!!!" zajásali, když mě viděli. "To jsem rád, že jsi zpátky!" řekl Jay. "A mimochodem, to je Lena!" představil nás. "Ahoj! Těší mě Leno, já jsem Terry!" řekla jsem. "Mě taky těší!" řekla a objali jsme se. Je milá. "No, že ses uráčila vrátit!" řekl Izzy. "Poděkuj Richiemu!" odpověděla jsem. "Rád tě vidím!" řekl najednou. To mě zaskočilo. Vždycky byl jízlivej, ale teď. Nebudu to komentovat. A ještě mě objal. Šli jsme do obýváku, protože v tý chodbě jsme se jaksi mačkali. XD Kluci se mě ptali, co jsem dělala, když jsem byla pryč. Tak jsem jim všechno řekla. A s Lenou jsme si dost rozuměli, takže to bude v pohodě. Bála jsem se totiž, že si nesednem. Ale opak je pravdou. Kluci pak navrhli, že si můžem pustit film. "Kluci ráda bych se s váma koukala, ale musíme si s Richiem jet vybalit!" slušně jsem to odmítla. "Tak jo! Zavoláme vám a nějak se domluvíme na nějaký společný výlet!" řekl Jay. "Jasně! To musíme!" odpověděla jsem a šli jsme s Richiem k autu. "Jak jsi to myslela, že musíme domů?" ptal se Richie v autě. "No domů! K nám dvěma domů!" řekla jsem a sledoval jeho překvapený výraz.


Kapitola 13.

25. června 2011 v 20:08 | LexiChris

Povídali jsme si asi ještě hodinu. Podívala jsem se na hodiny a bylo deset večer. "Richie, nebude ti vadit, když už půjdu spát?" zeptala jsem se. "Jistě, že ne! Já si půjdu lehnout až za chvíli!" řekl a políbil mě. "Dobrou noc, andílku!" zašeptal. "Dobrou!" odpověděla jsem. Během chvilky jsem usnula, ale měla jsem nějaký neklidný spaní a asi o půlnoci jsem se probudila. Richie byl stále vzhůru. "Lásko, proč nespíš?" zeptala jsem se nejistě.
"Nějak nemůžu spát, tak přemýšlím." řekl. "A o čem přemýšlíš?" zajímala jsem se. "Tak nějak o všem!" řekl jen. "A pročpak ty nespíš?" zeptal se rychle. "Ani sama nevím. Prostě jsem se sama od sebe vzbudila. "Aha!" řekl. "Richie, je pozdě! Půjdeme si lehnout? Nemusíme spát, můžeme si třeba povídat!" řekla jsem. "Dobře!" řekl. Sundal si kalhoty, triko si nechal (trenýrky si samozřejmě taky nechal XD) a šel si lehnout ke mně. "Proč jsi tak přešlý?" zeptala jsem se, jen co si lehl. "Myslím na to, proč Chris odešel!" řekl. "Richie, já s ním mluvila a zněl fakt hrozně. A jestli je pravda, co mu řekl doktor, tak za to Chris nemůže!" řekla jsem. "Já ti věřím! Přemýšlím i nad tím, co bude dál!" odpověděl. "A co budete dělat?" zeptala jsem se. "No, Loua napadlo, že by byl další casting a vypadá to, že kvůli tomu odletíme!" odpověděl. Co se dá dělat, přeci US5 neskončí. "A kam poletíte?" ptala jsem se dál. "Asi do Ameriky!" Co? Tak daleko? Ale s tím asi nic neudělám. "Aha." řekla jsem smutně. "Nebuď smutná! Nebudeme tam dlouho, anebo pokud budeš chtít, tak můžeš jet s náma!" řekl. "No, já nevím!" Já vím jen to, že chci být co nejvíc s Richiem, ale i s Chrisem a rodičema. "Terry, teď na to nemysli, jo?" řekl a políbil mě do vlasů. "Tak ještě jednou, dobrou noc!" řekla jsem a pomalu se mi zavíraly oči. "Dobrou!" řekl jen. Chvilku jsem počkala a pak jsem se ujistila, že spí. Potom jsem usnula i já. Ráno mě vzbudil zvonek u dveří. Opatrně jsem vstala, abych Richieho nevzbudila. Šla jsem otevřít. Byla to Marky. "Ahoooj!" řekla mezi dveřma. "Pšt, ne tak nahlas! Richie ještě spí." upozornila jsem jí. "Jasně, promiň!" omlouvala se. Šli jsme do kuchyně a já se pustila do přípravy kafe a snídaně pro Richieho. Zalila jsem to kafe a hned jsem Marky jedno podala. "Co máte s Richiem dneska v plánu?" zeptala se po chvíli. "No…právě, že nic!" řekla jsem. Nebyl by špatný nápad, ukázat Richiemu Prahu. "No….mohly bysme mu ukázat Prahu!" jakoby mi četla myšlenky. "Tak jo! Právě jsem nad tím přemýšlela!" řekla jsem. "Dobré ráno! O čem se bavíte?" řekl Richie, když vcházel do kuchyně. No……pohled přímo pro bohy. XD Marky se na něj otočila, ale hned se otočila zpět a byla celá rudá. "Řeknu ti to, až se oblečeš! Máme hosta!" a ukázala jsem na Marky. "Jasně, hned jsem zpět!" řekl a šel se do pokoje oblíknout. "Bože, to byl trochu trapas! Jak to, že nejsi stejně rudá jako já?!" řekla Marky. "No to víš! Já ho měsíc a čtvrt takhle viděla skoro každý ráno! Jsem si zvykla!" řekla jsem. "Aha!" řekla a dál jsme to nerozebíraly. "Tak ještě jednou! Dobré ráno, děvčata!" řekl Richie, když opět vcházel do kuchyně. Tentokrát oblečený. Přišel ke mně a políbil mě. "Lásko, tady máš snídani!" řekla jsem. "Díky, to jsi nemusela!" děkoval. "Ale jo! Snídaně je hlavní jídlo dne. A navíc potřebuješ na dnešek hodně energie!" smála jsem se. "Proč?" ptal se vyděšeně. "S Marky ti chceme ukázat Prahu! A bude to na dlouho!" řekla jsem škodolibě. "Mám se bát?" ptal se. "Nemusíš! Terka zase přehání!" řekla Marky. "Dobrou chuť!" popřály jsme mu obě. "Díky!" řekl a pustil se do jídla. Já se šla mezitím oblíknout. Když Richie dojedl, tak jsme vyrazili. Ukázaly jsme mu centrum a spoustu památek. Pak nás vzal Richie na oplátku do restaurace na oběd. Po obědě jsme pokračovali dál. Nezapomněli jsme ani na Petřín. Takhle přibližně to bylo celý zbytek týdne a už se blížil den odjezdu. Já si zabalila svoje věci a dávala jsem je k Richiemu do auta. Marky se s náma přišla rozloučit. "Tak Marky, doufám, že ty podzimní prázdniny platí. Pak se ještě domluvíme s tvýma rodičema." řekla jsem a objala jí. "To víš, že to platí!" řekla. "Tak holky, ještě se uvidíte! Hlavně mi tu nebrečte, prosím!" dobíral si nás Richie. "Jasně! Takovou radost ti neuděláme!" odsekla jsem. "Hlavně na ní dávej pozor, nebo uvidíš!" řekla Marky. "Neboj, dám na ní pozor! Vždyť ona je můj poklad!" ujišťoval jí. "Tak co? Můžeme vyrazit?" zeptal se hned. "Jasně, že jo! Nemůžu se dočkat, až uvidím rodinu a kluky!" přímo jsem zářila štěstím. A ještě nesmím zapomenout na Kristu. Nasedli jsme, ještě jsme Marky zamávali, a jelo se. Asi po čtvrt hodině jsem usnula.